Analýza, metody a nástroje řešení krizových situací

Vztahy:

Podmínkou zápisu na předmět F7KBPAMN je, že student úspěšně absolvoval F7KBPHKP nebo získal zápočet a nevyčerpal všechny zkouškové termíny předmětu F7KBPHKP. Předmět F7KBPAMN lze klasifikovat až po úspěšné klasifikaci předmětu F7KBPHKP

Úspěšná klasifikace předmětu F7KBPAMN je podmínkou pro následnou klasifikaci předmětu F7KBPKRZ

Garant předmětu:

Václav Hes

Přednášející:

Václav Hes

Cvičící:

Václav Hes

Předmět zajišťuje:

katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva

Anotace:

Cílem předmětu je zvládnutí základů a hlavních nástrojů analýz a metod řešení krizových situací, v nezbytném rozsahu pro pochopení problematiky zabezpečení ochrany obyvatelstva před účinky mimořádných událostí nebo krizových situací nevojenského charakteru. V rámci výuky budou objasněny formy a metody použití základních i ostatních složek IZS při řešení mimořádných událostí a krizových situací. Budou objasněny zásady použití sil a prostředků dle Ústředního poplachového plánu IZS. Dále bude cílem přednášek seznámit studenty s problematikou působnosti a činností při ochraně prvků kritické infrastruktury. Prakticky bude procvičeno zpracování plánu ochrany prvků kritické infrastruktury.

Požadavky:

Forma ověření studijních výsledků: ústní zkouška.

Požadavky na studenta: tematická seminární prezentace, zpracování praktického týmového projektu.

Osnova přednášek:

1. týden Úvod do studia předmětu „Analýza, metody a nástroje řešení krizových situací “, typologie krizových situací.

2. týden Možná ohrožení, analýza rizik.

3. týden Základní používané metody analýzy rizik, jejich účinnost a použití.

4. týden Obecné zásady řešení mimořádných událostí a krizových situací.

5. týden Postupy a posloupnost řešení krizových situací.

6. týden Prevence, represe, asanace, metody dosažení efektivity při řešení krizových situací.

7. týden Plánování a řešení opatření k ochraně kritické infrastruktury.

8. týden Rozhodovací proces při řešení krizových situací.

9. týden Metody a formy použití základních a ostatních složek IZS při řešení krizových situací.

10. týden Typové činnosti složek IZS při společném zásahu, praktické aplikace.

Osnova cvičení:

1. týden Zadání úkolů k týmovému projektu ke zpracování plánu ochrany prvku kritické infrastruktury.

2. týden Možná ohrožení, analýza rizik.

3. týden Základní používané metody analýzy rizik, jejich účinnost a použití.

4. týden Obecné zásady řešení mimořádných událostí a krizových situací.

5. týden Postupy a posloupnost řešení krizových situací.

6. týden Prevence, represe, asanace, metody dosažení efektivity při řešení krizových situací.

7. týden Rozhodovací proces při řešení krizových situací.

8. týden Metody a formy použití základních a ostatních složek IZS při řešení krizových situací.

9. týden Typové činnosti složek IZS při společném zásahu, praktické aplikace.

10. týden Objasnění a posouzení plánu ochrany prvku kritické infrastruktury.

Cíle studia:

Studijní materiály:

Povinná literatura:

•HORÁK, Rudolf. Průvodce krizovým plánováním pro veřejnou správu: [prevence řešení mimořádných krizových situací]. Praha: Linde, 2011. ISBN 978-80-7201-827-7.

•ANTUŠÁK, Emil a Josef VILÁŠEK. Základy teorie krizového managementu. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2016. ISBN 978-80-246-3443-2.

•ŠIMÁK, Ladislav. Krízový manažment vo verejnej správe. Druhé prepracované vydanie. V Žiline: Žilinská univerzita v Žiline, EDIS – vydavateľské centrum ŽU, 2016. ISBN 978-80-554-1165-1.

•Ochrana obyvatelstva a krizové řízení: skripta. Praha: Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2015. ISBN 978-80-86466-62-0.

Doporučená literatura:

•Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí z 10. července 2003, částka 6/2003, Metodická pomůcka Ministerstva vnitra č.j.: PO - 1590/IZS - 2003 ze dne 30. června 2003, kterou se doporučují zásady pro jednotné rozlišování a vymezení preventivních, záchranných, likvidačních a obnovovacích (asanačních) prací.

•Ústřední poplachový plán IZS, GŘ HZS ČR, Praha 2019, Č. j. MV-119915-6/PO-IZS-2018.

•BARTLOVÁ, Ivana a Karol BALOG. Analýza nebezpečí a prevence průmyslových havárií. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 1998. ISBN 80-86111-07-5.

•Katalog typových činností IZS, GŘ HZS ČR, STČ 1–16, Praha 2019, ISBN 978-80-7385-028-9.

•Směrnice MV č.j. MV-117572-2/PO-OKR-2011, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje, krizového štábu obce s rozšířenou působností a krizového štábu obce.

Poznámka:

V duchu „Směrnice děkana pro realizaci bakalářských a navazujících magisterských studijních programů na Českém vysokém učení technickém v Praze, Fakultě biomedicínského inženýrství“ (článek 5, odst. 3) jsou v kombinované formě studia povinné všechny formy výuky, tedy jak přednášky, tak semináře nebo cvičení (kontaktní výuka). Výuka v kombinované formě studia probíhá podle předem stanoveného rozvrhu (rozvrh KFS pro aktuální semestr je k dispozici na webových stránkách https://www.fbmi.cvut.cz/cs/student/rozvrhy). Přítomnost studentů na výuce je zaznamenávána na prezenční listině s podpisy nebo vytištěným seznamem docházky z elektronické evidence podepsaný vyučujícím. Formuláře musí být po ukončení semestru uloženy v sekretariátu katedry garantující daný program. Připouští se omluvená nepřítomnost v rozsahu maximálně 2 dnů za jeden semestr. Za tuto nepřítomnost je studentovi stanovena náhradní náplň danými vyučujícími podle uvedené směrnice. Kontaktní výuka probíhá v učebnách fakulty vždy 1x za 14 dní v pátek a v sobotu v průběhu semestru.

Studenti kombinované formy studia mohou požádat vyučující o konzultaci k probírané látce v době kontaktní výuky po vzájemné dohodě. Další možností je v jeho konzultačních hodinách, které je vyučující povinen zveřejnit podle Příkazu děkana č. 1/2013 „O pracovně-právních vztazích vyučujících na ČVUT FBMI, jejich dalších povinnostech a kvalifikaci pro přednášení ve všech studijních programech, oborech a formách studia realizovaných v českém jazyce na ČVUT FBMI“.

Studenti kombinované formy musí prokázat stejný rozsah znalostí látky daného předmětu jako studenti prezenční formy. K dispozici jim jsou stejné studijní zdroje a materiály jako u prezenční formy, a navíc mají k dispozici studijní opory, které jim usnadňují orientaci v požadované látce a které jsou k dispozici na webových stránkách předmětu. Způsob kontroly znalostí je shodný s prezenční formou, termíny zkoušek a zápočtů jsou vypisovány v dostatečném časovém předstihu.

Rozvrh na zimní semestr 2024/2025:

Rozvrh není připraven

Rozvrh na letní semestr 2024/2025:

Rozvrh není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů:

• Bakalářský studijní program Bezpečnost a ochrana obyvatelstva - kombinovaný (povinný předmět)
• Bakalářský studijní program Bezpečnost a ochrana obyvatelstva - kombinovaný (povinný předmět)