Kulturní krajina I

Garant předmětu:

Přednášející:

Cvičící:

Předmět zajišťuje:

ústav památkové péče

Anotace:

Anotace

Předmět seznámí studenty se základními etapami vývoje krajiny, s literaturou a prameny, které umožňují vývoj krajiny studovat. Nedílnou součástí je úvod do základů terénního výzkumu. Studenti se naučí identifikovat kulturně-historické jevy v krajině a popsat jejich hodnoty.

Požadavky:

Zápočet: Zpracovaná seminární práce.

Zkouška: Ústní zkouška.

Osnova přednášek:

Osnova přednášek (počítá se s mírnou variabilitou v naznačeném rámci):

Vývoj krajiny ve středověku I historie krajiny od počátků osídlení do raného středověku s důrazem na přetrvávající stopy minulosti v současné krajině.

Vývoj krajiny ve středověku II historie krajiny ve vrcholném a pozdním středověku s důrazem na přetrvávající stopy minulosti v současné krajině.

Vývoj krajiny v raném novověku historie krajiny v novověku (16. až 18. století) s důrazem na přetrvávající stopy minulosti v současné krajině.

Zásadní změny společenských vztahů a jejich dopad na podobu krajiny (osvícenství a 19. století) historie krajiny konce 18. století a v 19 století s důrazem na přetrvávající stopy minulosti v současné krajině.

Estetické ocenění přírody společenská podmíněnost ocenění krás krajiny a její proměny.

Obraz krajiny jako zdroj národní identity jak národní obrození zformovalo naše současné vnímání a oceňování české krajiny.

Zásadní změny společenských vztahů a jejich dopad na podobu krajiny (20. století) historie krajiny ve 20. století s důrazem na to, jak 20. století ovlivnilo vzhled a strukturu krajiny.

Historické krajinné struktury a jejich identifikace různé typy historických krajinných struktur v české krajině, důvody jejich zachování, prostorové souvislosti.

Využití starých map a dalších pramenů pro studium krajiny prameny ke studiu krajiny, dostupnost, jak s nimi pracovat.

Industriální krajina industriální krajinné dědictví, jeho rozmanitost, jak s ním pracovat.

Ochrana kulturní krajiny v památkové péči nástroje památkové péče pro identifikaci a ochranu krajinných hodnot.

Ochrana kulturní krajiny v územním plánování nástroje územního plánování pro identifikaci a ochranu krajinných hodnot.

Exkurze předvedení studovaných jevů a procesů v krajině

Osnova cvičení:

Osnova cvičení

Identifikace stávajících a zanikajících kulturních a historických hodnot v modelovém území (cca 1 obec) formou seminární práce.

Modelové území: Území obce či katastru (300-2000 ha) ideálně ve volné krajině s malým sídlem; nezastavěné území by rozhodně mělo převažovat.

Výstupy:

Analytická mapa identifikace kulturně-historických hodnot krajiny

Tematické mapky / schémata k jednotlivým charakteristikám (např. vývoj cestní sítě, vodního systému, osídlení).

Stručné textové vyhodnocení zjištěných informací, popis souvislostí.

Každý student bude konzultovat v rámci předmětu KK1 výběr své modelové obce a v průběhu semestru minimálně jednou prezentovat rozpracovanou práci. Prezentace bude zároveň konzultací, jinak budou studenti konzultovat své práce dle potřeby v rámci cvičení.

Cíle studia:

Cíle studia

Cílem předmětu je ozřejmit, že kulturní charakteristiky krajiny jsou spolu s přírodními nedílnou součástí její identity a ukázat, jakým způsobem se působení člověka v krajině v minulosti projevovalo a jak se promítají stopy těchto procesů v současné podobě krajiny. Koncept výuky je založen na seznámení s podobami významných historických etap kulturní krajiny a s procesy, které je formovaly. Tento přístup vytváří předpoklady k pochopení původního kontextu, do něhož náležely jevy, jejichž rezidua jsou součástí dnešního obrazu krajiny. Studenti budou vedeni k tomu, aby byli schopni identifikovat kulturní hodnoty krajiny a aby studovali podmínky, které podmiňují relativní stabilitu nebo přechodnost jevů v krajině a snažili se pochopit je. Předpokládá se, že tyto znalosti uplatní při návrhu úprav krajiny, krajinném plánování, návrzích různých forem regulovaného zacházení s krajinou a návrzích managementu území. Předmět zároveň uvede studenta do specifik víceoborového přístupu k identifikaci kulturních hodnot krajiny a na spolupráci s příslušnými odborníky ze souvisejících oborů. Nedílnou součástí výuky bude exkurze. Do výuky v terénu se budou podle povahy studovaného tématu zapojeni odborníci z dalších souvisejících disciplín (ochrana přírody, lesní a vodní hospodářství, archeologie, botanika, geologie apod.).

Studijní materiály:

Studijní materiály

Bičík, Ivan a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Praha: Česká geografická společnost, 250 s.

Ehrlich, Marek a kol. (2020): Typologie historické kulturní krajiny České republiky. České Budějovice: Národní památkový ústav, 168 s.

Evropská úmluva o krajině.

Hauserová, Milena, Poláková, Jitka (2015): Pomůcka pro používání základních historických map pro studenty FA ČVUT. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, 63 s.

Kuča, Karel a kol. (2015): Krajinné památkové zóny České republiky. Praha: Národní památkový ústav, 512 s.

Kuča, Karel a kol. (2020): Historické kulturní krajiny České republiky. Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., 607 s.

Lipský, Zdeněk (2000): Sledování změn v kulturní krajině. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 71 s.

Semotanová, Eva (2001): Mapy Čech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí. Praha: Libri, 264 s.

Semotanová, Eva (2002): Studium krajiny a srovnávací kartografické prameny. In: Jan Němec. Krajina 2002. Od poznání k integraci. Ústí nad Labem Praha: Ministerstvo životního prostředí, s. 6370.

Sklenička, Petr (2003): Základy krajinného plánování. Praha: Nakladatelství Naděžda Skleničková, 321 s.

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Zákon 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

Poznámka:

Další informace:

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů:

• Navazující Krajinářská architektura (povinný předmět)
• Navazující Architektura, urbanismus a krajinářská architektura (povinný předmět)