Klinická radiobiologie a biodozimetrie
Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky |
---|---|---|---|---|
F7DCKR | ZK | 5 | 10P | česky |
- Garant předmětu:
- Přednášející:
- Cvičící:
- Předmět zajišťuje:
- katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva
- Anotace:
-
Cílem předmětu je objasnit mechanismy účinků ionizujícího záření se savčím organismem, distribuci radioaktivních látek v organismu a způsoby a vyhodnocení radiačního poškození orgánů a poskytnout přehled rizik kontaminace ve zdravotnictví a při jiných činnostech v průmyslu. Významnou část předmětu bude tvořit biodozimetrická problematika, protože odhad rizika indukce karcinomů fyzikálními a chemickými látkami je založen na spolehlivé dozimetrii. V mnoha případech nemůže být přesně stanovena expoziční úroveň, protože vhodná metoda detekce není dostupná. Distribuce toxické látky v lidském organizmu není často přesně známa a zpětné stanovení recentní expozice je problematické. Kvantifikace biologických markerů v různých tkaních se jeví alternativou fyzikální a chemické dozimetrie. Tento předmět se bude zabývat množstvím ukazatelů: modifikace kritických biomolekul jako např. DNA a proteinů manifestovaných po poškození a indikátory individuální nádorové senzitivity. Pozornost bude věnována i radiační ochraně a zákonným předpisům a nařízením. Jedna přednáška je zaměřena na neionizující formy záření, zejména laser, jeho interakci s tkání, na jeho biologické účinky a současné možnosti využití v medicíně.
- Požadavky:
-
Forma ověření studijních výsledků: zkouška formou obhajoby písemné seminární práce na zadané téma.
Požadavky na studenta: základní znalosti o ionizujícím a neionizujícím záření, mechanismu jejich účinku na organismus a možnosti detekce.
V případě, že počet studentů je menší než 5, může výuka probíhat v podobě řízeného samostudia s pravidelnými konzultacemi. V tom případě je kromě zkoušky navíc požadováno vypracování písemné studie studentem na zadané téma.
- Osnova přednášek:
-
Ionizující záření, jeho formy, interakce s tkání, fyzikální a chemická dozimetrie.
Akutní nemoc z ozáření, laboratorní a klinická diagnostika, léčba, trvalé formy poškození organismu.
Biodozimetrie.
Radiační ochrana, právní předpisy spojené s ochranou obyvatelstva.
Laser, biologické účinky, využití v medicíně.
- Osnova cvičení:
-
nejsou
- Cíle studia:
-
Cílem předmětu je objasnit mechanismy kontaminace a interakce radioaktivních látek se savčím organizmem, distribuci těchto látek v organizmech a způsoby a vyhodnocení radiačního poškození orgánů a poskytnout přehled rizik kontaminace ve zdravotnictví a při jiných činnostech v průmyslu.
- Studijní materiály:
-
Povinná literatura:
HAVRÁNKOVÁ, R., KORMÚTH, E., NAVRÁTIL, L. a kol. Klinická radiobiologie. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2017 (v tisku).
KUNA, P., NAVRÁTIL L. (ed.) Klinická radiobiologie. Praha: MANUS, 2005, 222 s. ISBN 80-86571-09-2.
LÉONARD, A., RUEFF, J., GERBER, GB., LÉONARD, ED. Usefulness and limits of biological dosimetry based on cytogenetic methods. Radiation Protection Dosimetry. 2005, 115(1-4):448-454. ISSN 0144-8420.
MATOUŠEK, J., ÖSTERREICHER, J., LINHART, P. CRBN jaderné zbraně a radiologické materiály. Ostrava: Edice SPBI Spektrum, 2007, 216 s. ISBN 978-80-7385-029-6.
NAVRÁTIL, L. (ed.) Nové pohledy na neinvazivní laser. Praha: Grada Publishing, 2015, 172 s. ISBN 978-80-247-1651-0.
MATOUŠEK, J., URBAN, I., LINHART, P. CBRN. Detekce a monitorování, fyzická ochrana, dekontaminace. Ostrava: Edice SPBI Spektrum, 2008, 215 s. ISBN 978-80-7385-048-7.
ÖSTERREICHER, J., VÁVROVÁ, J. Přednášky z radiobiologie. Praha: MANUS, 2003, 116 s. ISBN 80-86571-01-7.
PEJCHAL, J., ÖSTERREICHER, J., ZÁRYBNICKÁ, L., ŠINKOROVÁ, Z., TICHÝ, A., VÁVROVÁ, J. Biodozimetrické postupy. Vojenské zdravotnické listy, 2010, 74(2): 64-70. ISSN 0372-7025.
STEEL, G.G. Basic Clinical Radiobiology. London: Hodder Arnold, 2002, 262 s. ISBN 978-0-340-80783-5.
ŠINKOROVÁ, Z., NAVRÁTIL, L. Biomedicínská detekce ionizujícího záření. Praha: Česká technika nakladatelství ČVUT, 2014, 90 s. ISBN 978-80-01-05626-4.
Biodosimetry. Available methods and role on dose assessment and prognosis. http://www-pub.iaea.org/MTCD/publications/PDF/eprmedt/Day_2/Day_2-8.pps.
Doporučená literatura:
BUTOMO, N.V., GREBENJUK, A.N., LEGEZA, V.I. a kol. Osnovy medicinskoj radiobiologii. Sankt Peterburg: Foliant 2004, 381 s. ISBN 5-93929-091-4.
ILJIN, A.A. a kol. Radiacionnyje poraženija čelovjeka. Moskva: IzdAT, 2001, ISBN 5-86656-114-X.
HALL, E.J. Radiobiology for the Radiologist. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 2000, 608 s. ISBN 0-7817-2649-2.
JARMONENKO, C.P., VAJSON, A.A. Radiobiologija člověka i životnych. Moskva: Vysoká škola, 2004, 549 s. ISBN 5-06-004265-0.
Základy biodozimetrie. Multimediální výukový materiál Radiobiologie. Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v Kladně, dostupné z: http://fbmi.sirdik.org/.
- Poznámka:
- Další informace:
- Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje
- Předmět je součástí následujících studijních plánů: