Logo ČVUT
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
STUDIJNÍ PLÁNY
2024/2025

Kulturní krajina I

Přihlášení do KOSu pro zápis předmětu Zobrazit rozvrh
Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky
514KK1 Z,ZK 3 2P+1C česky
Garant předmětu:
Milena Hauserová
Přednášející:
Václav Fanta, Milena Hauserová, Markéta Šantrůčková
Cvičící:
Václav Fanta, Milena Hauserová, Markéta Šantrůčková
Předmět zajišťuje:
ústav památkové péče
Anotace:

Anotace

Předmět seznámí studenty se základními etapami vývoje krajiny, s literaturou a prameny, které umožňují vývoj krajiny studovat. Nedílnou součástí je úvod do základů terénního výzkumu. Studenti se naučí identifikovat kulturně-historické jevy v krajině a popsat jejich hodnoty.

Požadavky:

Zápočet: Zpracovaná seminární práce.

Zkouška: Ústní zkouška.

Osnova přednášek:

Osnova přednášek (počítá se s mírnou variabilitou v naznačeném rámci):

•Vývoj krajiny ve středověku I – historie krajiny od počátků osídlení do raného středověku s důrazem na přetrvávající stopy minulosti v současné krajině.

•Vývoj krajiny ve středověku II – historie krajiny ve vrcholném a pozdním středověku s důrazem na přetrvávající stopy minulosti v současné krajině.

•Vývoj krajiny v raném novověku – historie krajiny v novověku (16. až 18. století) s důrazem na přetrvávající stopy minulosti v současné krajině.

•Zásadní změny společenských vztahů a jejich dopad na podobu krajiny (osvícenství a 19. století) – historie krajiny konce 18. století a v 19 století s důrazem na přetrvávající stopy minulosti v současné krajině.

•Estetické ocenění přírody – společenská podmíněnost ocenění krás krajiny a její proměny.

•Obraz krajiny jako zdroj národní identity – jak národní obrození zformovalo naše současné vnímání a oceňování české krajiny.

•Zásadní změny společenských vztahů a jejich dopad na podobu krajiny (20. století) – historie krajiny ve 20. století s důrazem na to, jak 20. století ovlivnilo vzhled a strukturu krajiny.

•Historické krajinné struktury a jejich identifikace – různé typy historických krajinných struktur v české krajině, důvody jejich zachování, prostorové souvislosti.

•Využití starých map a dalších pramenů pro studium krajiny – prameny ke studiu krajiny, dostupnost, jak s nimi pracovat.

•Industriální krajina – industriální krajinné dědictví, jeho rozmanitost, jak s ním pracovat.

•Ochrana kulturní krajiny v památkové péči – nástroje památkové péče pro identifikaci a ochranu krajinných hodnot.

•Ochrana kulturní krajiny v územním plánování – nástroje územního plánování pro identifikaci a ochranu krajinných hodnot.

•Exkurze – předvedení studovaných jevů a procesů v krajině

Osnova cvičení:

Osnova cvičení

Identifikace stávajících a zanikajících kulturních a historických hodnot v modelovém území (cca 1 obec) formou seminární práce.

Modelové území: Území obce či katastru (300-2000 ha) ideálně ve volné krajině s malým sídlem; nezastavěné území by rozhodně mělo převažovat.

Výstupy:

•Analytická mapa identifikace kulturně-historických hodnot krajiny

•Tematické mapky / schémata k jednotlivým charakteristikám (např. vývoj cestní sítě, vodního systému, osídlení).

•Stručné textové vyhodnocení zjištěných informací, popis souvislostí.

Každý student bude konzultovat v rámci předmětu KK1 výběr své modelové obce a v průběhu semestru minimálně jednou prezentovat rozpracovanou práci. Prezentace bude zároveň konzultací, jinak budou studenti konzultovat své práce dle potřeby v rámci cvičení.

Cíle studia:

Cíle studia

Cílem předmětu je ozřejmit, že kulturní charakteristiky krajiny jsou spolu s přírodními nedílnou součástí její identity a ukázat, jakým způsobem se působení člověka v krajině v minulosti projevovalo a jak se promítají stopy těchto procesů v současné podobě krajiny. Koncept výuky je založen na seznámení s podobami významných historických etap kulturní krajiny a s procesy, které je formovaly. Tento přístup vytváří předpoklady k pochopení původního kontextu, do něhož náležely jevy, jejichž rezidua jsou součástí dnešního obrazu krajiny. Studenti budou vedeni k tomu, aby byli schopni identifikovat kulturní hodnoty krajiny a aby studovali podmínky, které podmiňují relativní stabilitu nebo přechodnost jevů v krajině a snažili se pochopit je. Předpokládá se, že tyto znalosti uplatní při návrhu úprav krajiny, krajinném plánování, návrzích různých forem regulovaného zacházení s krajinou a návrzích managementu území. Předmět zároveň uvede studenta do specifik víceoborového přístupu k identifikaci kulturních hodnot krajiny a na spolupráci s příslušnými odborníky ze souvisejících oborů. Nedílnou součástí výuky bude exkurze. Do výuky v terénu se budou podle povahy studovaného tématu zapojeni odborníci z dalších souvisejících disciplín (ochrana přírody, lesní a vodní hospodářství, archeologie, botanika, geologie apod.).

Studijní materiály:

Studijní materiály

Bičík, Ivan a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Praha: Česká geografická společnost, 250 s.

Ehrlich, Marek a kol. (2020): Typologie historické kulturní krajiny České republiky. České Budějovice: Národní památkový ústav, 168 s.

Evropská úmluva o krajině.

Hauserová, Milena, Poláková, Jitka (2015): Pomůcka pro používání základních historických map pro studenty FA ČVUT. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, 63 s.

Kuča, Karel a kol. (2015): Krajinné památkové zóny České republiky. Praha: Národní památkový ústav, 512 s.

Kuča, Karel a kol. (2020): Historické kulturní krajiny České republiky. Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., 607 s.

Lipský, Zdeněk (2000): Sledování změn v kulturní krajině. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 71 s.

Semotanová, Eva (2001): Mapy Čech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí. Praha: Libri, 264 s.

Semotanová, Eva (2002): Studium krajiny a srovnávací kartografické prameny. In: Jan Němec. Krajina 2002. Od poznání k integraci. Ústí nad Labem – Praha: Ministerstvo životního prostředí, s. 63–70.

Sklenička, Petr (2003): Základy krajinného plánování. Praha: Nakladatelství Naděžda Skleničková, 321 s.

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Zákon 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

Poznámka:
Rozvrh na zimní semestr 2024/2025:
06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po
místnost T9:112
Salzmann K.
Šantrůčková M.

09:00–10:30
(přednášková par. 1)
Dejvice
č. 112
místnost T9:112
Salzmann K.
Šantrůčková M.

10:45–11:15
(přednášková par. 1
paralelka 101)

Dejvice
č. 112
Út
St
Čt

Rozvrh na letní semestr 2024/2025:
Rozvrh není připraven
Předmět je součástí následujících studijních plánů:
Platnost dat k 21. 11. 2024
Aktualizace výše uvedených informací naleznete na adrese https://bilakniha.cvut.cz/cs/predmet5658106.html