Metody určování nejistot bioměření

Garant předmětu:

Přednášející:

Cvičící:

Předmět zajišťuje:

katedra biomedicínské techniky

Anotace:

Používaní nejistot a souvislosti s mezinárodními předpisy. Chyby bioměření.

Nejistoty bioměření, typy nejistot, vyhodnocení standardních nejistot vstupní

veličiny metodou typu A a metodou typu B, nejistoty kombinované a rozšířené,

zdroje nejistot. Stanovení standardních nejistot při přímém měření, zákony

šíření nejistot. Postupy určování standardních nejistot při nepřímých měřeních,

kovariance při určování výsledných nejistot, příklady zdrojů korelací v

návaznosti na zdroje nejistot. Modely měření na biosystémech. Nejistoty při

kalibraci a ověřování měřidel.

Požadavky:

Osnova přednášek:

1.Zákon o metrologii. Národní metrologický systém

2.Soustava právních a technických předpisů, vymezujících postavení orgánů státní

správy a daląích subjektů a subjekty vyrábějícími, opravujícími a montujícími

měřidla a uživateli měřidel.

3.Systém jako komplex technických prostředků a zařízení. Základní oblasti

působnosti systému: fundamentální metrologie (soustava měřicích jednotek a

státní etalony), legální metrologie (zabezpečení jednotnosti a správnost měření

v regulované sféře podle platné právní úpravy), průmyslová metrologie, zaměřená

na obsluhu měřidel v průmyslu, zajišťující předpoklady pro dosaľení vysoké

jakosti výrobků a služeb v širokém oboru měření a zkoušení.

4.Globální metrologický systém. Mezinárodní spolupráce: Metrická konvence,

EUROMET, MRA, OIML, WELMEC.

5.Zdravotnická technika a metrologie. Direktivy EU vztahující se k určeným

měřidlům. Mezinárodní dokumenty a technické normy vztahující se k metrologii

zdravotnické techniky. Certifikace zdravotnické techniky.

6.Používaní nejistot a souvislosti s mezinárodními předpisy. Chyby bioměření.

Nejistoty bioměření, typy nejistot, vyhodnocení standardních nejistot vstupní

veličiny metodou typu A a metodou typu B, nejistoty kombinované a roząířené,

zdroje nejistot.

7.Stanovení standardních nejistot při přímém měření, zákony ąíření nejistot.

Postupy určování standardních nejistot při nepřímých měřeních, kovariance při

určování výsledných nejistot, příklady zdrojů korelací v návaznosti na zdroje

nejistot. Modely měření na biosystémech. Nejistoty při kalibraci a ověřování

měřidel.

Osnova cvičení:

Cíle studia:

Používaní nejistot a souvislosti s mezinárodními předpisy. Chyby bioměření.

Nejistoty bioměření, typy nejistot, vyhodnocení standardních nejistot vstupní

veličiny metodou typu A a metodou typu B, nejistoty kombinované a rozšířené,

zdroje nejistot. Stanovení standardních nejistot při přímém měření, zákony

šíření nejistot. Postupy určování standardních nejistot při nepřímých měřeních,

kovariance při určování výsledných nejistot, příklady zdrojů korelací v

návaznosti na zdroje nejistot. Modely měření na biosystémech. Nejistoty při

kalibraci a ověřování měřidel.

Studijní materiály:

[1] Guide to the Expression of Uncertainty of Measurements, ISO, Reneva, 1993

[2] IEC 60359:2001; "Electrical and electronic measurement equipment -

Expression of performance"

[3] ČSN EN 60359 "Elektrická a elektronická měřicí zařízení - vyjadřování

vlastností"; ČSNI 2003

[4] PALENČÁR, R. - VDOLEČEK, F. - HALAJ, M.: Nejistoty v měření I aľ V, soubor

článků v časopise AUTOMA, č. 7-8/2001, č. 10/2001, č. 12/2001, č. 4/2002 a č.

5/2002

Poznámka:

Další informace:

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů: