Zdravotnická psychologie

Přednášející:

Cvičící:

Předmět zajišťuje:

katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva

Anotace:

V průběhu výuky předmětu budou studenti postupně seznámeni se základními poznatky ze zdravotnické psychologie, které jim umožní lépe pochopit prožívání a emoční ladění jedince v souvislosti se změnami zdravotního a psychického stavu. V rámci teoretické i praktické výuky budou probrány základní pojmy, které se vztahují k psychologii zdraví, klinické psychologii, k aplikaci psychologických poznatků ve zdravotnictví a psychologické péči o nemocného v podmínkách ambulantní péče nebo zdravotnického zařízení. Rovněž bude věnována pozornost problematice efektivního zvládání náročných situací, které při vzájemné interakci s pacienty při poskytování zdravotnické péče mohou nastat. Důraz bude kladen i na studium duševního zdraví a prevenci vzniku a rozvoji psychopatologických jevů v souvislosti s výkonem povolání ve zdravotnictví.

Po absolvování přednášek a cvičení, kde bude využita metoda studia pomocí řešení kazuistik a modelových situací, budou schopni lépe porozumět vztahu jedinců ke zdraví a rovněž změnám v prožívání a chování v průběhu nemoci u jednotlivých pacientů.

Požadavky:

Forma ověření studijních výsledků: písemný test.

Požadavky na studenta:

•aktivní účast na cvičeních – student je povinen se aktivně účastnit řešení modelových situací;

•zpracování a úspěšná prezentace seminární práce na zadané téma, a to ve formě powerpointové prezentace;

•je přípustná jedna absence, přičemž větší absenci je možné omluvit pouze ze závažných a doložených důvodů.

Osnova přednášek:

1. týden Úvod do zdravotnické psychologie. Psychologická problematika nemocného – jeho pojetí zdraví a přístupu k projevům nemoci a s tím spojeného procesu léčby, včetně autoplastického obrazu nemoci.

2. týden Nemoc jako složitá životní situace. Změny v prožívání a chování v průběhu nemoci.

3. týden Psychologické problémy pacientů v návaznosti na jednotlivé druhy nemocí, možností psychologicko-terapeutického ovlivnění projevů nemoci (bolest, strach, úzkost apod.) a to včetně jejich specifik s ohledem na současný stav a věk pacienta.

4. týden Psychologická péče o psychosomaticky nemocné.

5. týden Specifika přístupu k dítěti při poskytování zdravotnické péče a v průběhu hospitalizace.

6. týden Zásady psychologického přístupu ve specifických situacích (např. přístup k obětem domácího násilí, týrání, zanedbávání atd.).

7. týden Specifika přístupu k agresivnímu pacientovi a možnosti ovlivnění různých forem agresivního jednání.

8. týden Zásady sdělování nepříznivých informací pacientům a jejich rodinám. Problematika přijetí infaustní prognózy zdravotního stavu.

9. týden Problematika smrti a umírání s ohledem na věk nemocného. Přístup k rodině a nejbližším umírajícího.

10. týden Stres. Duševní krize. První psychologická pomoc.

11. týden Zvládání psychické zátěže v práci zdravotnického pracovníka.

12. týden Syndrom pomocníka.

13. týden Syndrom vyhoření u zdravotnických pracovníků. Možnosti prevence syndromu vyhoření.

14. týden Opakování.

Osnova cvičení:

1.–2. týden Praktický nácvik přístupu k pacientům s cílem ovlivnění jejich postojů k zdraví, nemoci a poskytované zdravotnické péče v průběhu nemoci.

3.–4. týden Překonávání náročných situací a závažných životních událostí psychickými obrannými mechanismy. Praktický nácvik přístupu k pacientům trpícími psychosomatickým onemocněním.

5.–6. týden Psychologická péče o hospitalizované pacienty. Praktický nácvik psychologického přístupu k pacientům před složitými diagnostickými a terapeutickými postupy včetně možnosti ovlivnění jejich postojů.

7.–8. týden Praktický nácvik přístupu k dětskému pacientovi. Možnosti navázání prvního kontaktu. Specifika přípravy dětského pacienta k diagnostickým a terapeutickým postupům.

9.–10. týden Praktický nácvik zvládání agresivních projevů ze strany pacientů. Možnosti deeskalace napětí.

11.–12. týden Praktický nácvik přístupu k pacientům trpícím nevyléčitelnou nemocí.

13.–14. týden Praktický nácvik psychoterapeutických postupů vedoucích ke snížení účinku stresu jako negativního faktoru ovlivňujícího rozvoj syndromu vyhoření.

Cíle studia:

Studijní materiály:

Povinná literatura:

•ZACHAROVÁ, Eva, Miroslava HERMANOVÁ a Jaroslava Šrámková. Zdravotnická psychologie – teorie a praktická cvičení. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-2068-5.

•VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-740-X.

•EVANGELU, Jaroslava Ester. Krizová komunikace, efektivní zvládání krizových a zátěžových situací. Moravská Ostrava: Key Publishing s.r.o, 2013. ISBN 978-80-7418-175.

•LÁTALOVÁ, Klára. Agresivita v psychiatrii. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4454-4.

•STOCK, Christian. Syndrom vyhoření. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3553-5.

Doporučená literatura:

•RALBOVSKÁ, Rebeka a Renata KNEZOVIĆ. Multidisciplinární a integrační přístup k handicapu. Bratislava: NOI, 2012. ISBN 978-80-970896-4-1.

•RALBOVSKÁ, Rebeka. Psychologické aspekty mimořádných událostí. In: ŠÍN, Robin et al. Medicína katastrof. Praha: Galén, 2017. ISBN 978-80-7492-295-4.

•SCHMIDBAUER, Wolfgang. Syndrom pomocníka. Praha: Portál, 2015. ISBN 978-80-262-0865.

Poznámka:

Další informace:

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů:

• Bakalářský studijní program Radiologická asistence (povinný předmět)