Informační systémy pro podporu krizového řízení

Vztahy:

Podmínkou zápisu na předmět F7PBPISKR je, že student získal v některém z předchozích semestrů zápočet z předmětu F7PBPZIT

Garant předmětu:

Přednášející:

Cvičící:

Předmět zajišťuje:

katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva

Anotace:

Cílem předmětu je vytvoření základního povědomí o informačních systémech určených pro podporu krizového řízení, o jejich roli a možnostech využití. Studenti se seznámí se základními principy a zaměřením těchto systémů a dále budou prakticky seznámeni s vybranými softwarovými nástroji různého zaměření určenými pro podporu krizového řízení. Výuka bude probíhat ve specializované učebně PC učebna krizového řízení a bezpečnosti.

Požadavky:

Forma ověření studijních výsledků: hodnocení bude provedeno na základě vypracované semestrální práce.

Požadavky na studenta: zpracování semestrální práce na zvolené téma za použití vybraných informačních systémů pro podporu krizového řízení, aktivní účast na cvičení, požadovaná účast je minimálně 80 %.

Osnova přednášek:

není

Osnova cvičení:

1. týden Úvod do předmětu, seznámení se s možnostmi informační podpory jednotlivých procesů v krizovém řízení a obecná charakteristika používaných softwarových nástrojů pro podporu krizového řízení.

2. týden Informační systémy v krizovém řízení, jejich role, zaměření, stavba, funkce, požadavky a infrastruktura, včetně náhledu do tématu kritické informační infrastruktury.

3. týden Analýza rizik v kontextu krizového řízení a havarijního plánování, informační systémy pro podporu analýzy rizik Riskan.

4. týden Informační systémy pro podporu, analýzu a řešení mimořádných událostí s únikem nebezpečných chemických látek CAMEO chemicals, Medis-Alarm.

5. týden Informační systémy pro modelaci úniku nebezpečných chemických látek a šíření těžkých plynů v prostředí TerEx, Aloha, RMP*Comp.

6. týden Informační systémy pro analýzu a 3D modelaci mimořádných událostí PyroSim, Pathfinder, HEC-RAS.

7. týden Geografické informační systémy v krizovém řízení a jejich využití pro vyhodnocení dopadů a podporu řešení mimořádných událostí SITUNET, POSIM, GIS HZS, MARPLOT, Floreon +, portály krizového řízení.

8. týden Informační systémy veřejné správy a databázové systémy pro podporu řešení mimořádných událostí ARGIS, EMOFF, CAMEOfm.

9. týden Informační systémy pro simulaci mimořádných událostí, simulace zásahu složek IZS v rámci řešení mimořádných událostí různého charakteru XVR On Scene.

10. týden Informační systémy pro simulaci mimořádných událostí, role a specifické činnosti složek IZS, způsob řízení zásahu XVR On Scene.

11. týden Informační systémy pro simulaci mimořádných událostí, simulace operačního a informačního střediska při řešení mimořádných událostí a jeho role z pohledu krizového řízení XVR Resource Management

12. týden Informační systémy pro simulaci mimořádných událostí, komplexní simulace taktické a operační úrovně řízení zásahu složek IZS XVR On Scene, XVR Resource Management

13. týden Informační systémy veřejné správy pro monitoraci a stanovení následků mimořádné události Obnova.

14. týden Trendy vývoje informačních systémů v krizovém řízení a zakončení předmětu.

Cíle studia:

Studijní materiály:

Povinná literatura:

BRUCKNER, Tomáš. Tvorba informačních systémů: principy, metodiky, architektury. Praha: Grada, 2012. Management v informační společnosti. ISBN 978-80-247-4153-6.

POKORNÝ, Jaroslav. Databázové systémy a jejich použití v informačních systémech. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0177-8.

JONES, Robert a další. ALOHA® (Areal Locations of Hazardous Atmospheres) 5.4.4 Technical Documentation. Seattle: National Oceanic and Atmospheric Administration, 2013.

ČAPOUN, Tomáš. Chemické havárie. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2009. ISBN 978-80-86640-64-8.

Ochrana obyvatelstva a krizové řízení: skripta. Praha: Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2015. ISBN 978-80-86466-62-0.

Doporučená literatura:

PROCHÁZKOVÁ, Dana. Bezpečnost a krizové řízení. Praha: Police history, 2006. ISBN 80-86477-35-5.

SKŘEHOT, Petr. Rozptyl těžkého plynu v atmosféře: teorie modely experimenty. V Praze: T-SOFT, 2018. ISBN 978-80-905401-2-5.

REKTOŘÍK, Jaroslav. Krizový management ve veřejné správě: teorie a praxe. Praha: Ekopress, 2004. ISBN 80-86119-83-1.

MIKA, Otakar J. Modelování havarijních dopadů nebezpečných chemických látek. Rescue Report. 2011, 4. ISSN 1212-0456.

SLUKA, Vilém. Výkladový terminologický slovník některých pojmů používaných v analýze a hodnocení rizik pro účely zákona o prevenci závažných havárií. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2007.

Studijní pomůcky:

Specializovaná PC učebna krizového řízení, softwarové nástroje odpovídající výčtu dle jednotlivých cvičení.

Poznámka:

V duchu Směrnice děkana pro realizaci bakalářských a navazujících magisterských studijních programů na Českém vysokém učení technickém v Praze, Fakultě biomedicínského inženýrství (článek 5, odst. 3) jsou v kombinované formě studia povinné všechny formy výuky, tedy jak přednášky, tak semináře nebo cvičení (kontaktní výuka). Výuka v kombinované formě studia probíhá podle předem stanoveného rozvrhu (rozvrh KFS pro aktuální semestr je k dispozici na webových stránkách https://www.fbmi.cvut.cz/cs/student/rozvrhy). Přítomnost studentů na výuce je zaznamenávána na prezenční listině s podpisy nebo vytištěným seznamem docházky z elektronické evidence podepsaný vyučujícím. Formuláře musí být po ukončení semestru uloženy v sekretariátu katedry garantující daný program. Připouští se omluvená nepřítomnost v rozsahu maximálně 2 dnů za jeden semestr. Za tuto nepřítomnost je studentovi stanovena náhradní náplň danými vyučujícími podle uvedené směrnice. Kontaktní výuka probíhá v učebnách fakulty vždy 1x za 14 dní v pátek a v sobotu v průběhu semestru.

Studenti kombinované formy studia mohou požádat vyučující o konzultaci k probírané látce v době kontaktní výuky po vzájemné dohodě. Další možností je v jeho konzultačních hodinách, které je vyučující povinen zveřejnit podle Příkazu děkana č. 1/2013 O pracovně-právních vztazích vyučujících na ČVUT FBMI, jejich dalších povinnostech a kvalifikaci pro přednášení ve všech studijních programech, oborech a formách studia realizovaných v českém jazyce na ČVUT FBMI.

Studenti kombinované formy musí prokázat stejný rozsah znalostí látky daného předmětu jako studenti prezenční formy. K dispozici jim jsou stejné studijní zdroje a materiály jako u prezenční formy, a navíc mají k dispozici studijní opory, které jim usnadňují orientaci v požadované látce a které jsou k dispozici na webových stránkách předmětu. Způsob kontroly znalostí je shodný s prezenční formou, termíny zkoušek a zápočtů jsou vypisovány v dostatečném časovém předstihu.

Rozvrh na zimní semestr 2025/2026:

Rozvrh není připraven

Rozvrh na letní semestr 2025/2026:

Rozvrh není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů:

• Bakalářský studijní program Bezpečnost a ochrana obyvatelstva (povinný předmět)
• Bakalářský studijní program Bezpečnost a ochrana obyvatelstva (povinný předmět)