Spolehlivost inženýrství a bezpečnost systémů

Garant předmětu:

Přednášející:

Cvičící:

Předmět zajišťuje:

katedra dopravní telematiky

Anotace:

Požadavek na dostatečně velkou a často až na maximální možnou spolehlivost systémů (a tím i jejich bezpečnost) má zcela zásadní význam zejména z hlediska technického, ale i ekonomického, ekologického (a bezpečnostního). Může být uplatněn na systémy technické, organizační, společenské, obchodní, medicínské, vojenské, bezpečnostní (ochranné), informační a mnohé jiné.

Rovněž na živé organizmy a ovšem i na člověka samého lze z tohoto hlediska spolehlivosti nazírat jako na systém. Otázka přežití nebo dostatečně dlouhé životnosti je důležitou dílčí otázkou funkční spolehlivosti uvažovaného systému. V těchto přednáškách budeme mít na zřeteli především systémy umělé, zejména technické, ovšem s vědomím, že mnohé zde uvedené metodické nástroje a postupy mají význam a uplatnění mnohem obecnější. Na problematiku spolehlivosti umělých systémů lze nazírat z následujících čtyř hlavních zorných úhlů:

-z hlediska návrhu a konstrukce uvažovaného systému tak, aby kromě svých základních požadovaných funkcí vykazoval též co největší provozní spolehlivost a životnost;

-z hlediska analýzy spolehlivosti jistého již existujícího systému;

-z hlediska spolehlivosti interakce mezi umělými, člověkem vytvořenými systémy a lidskými operátory (řidiči, piloty, dispečery a pod.), resp. lidskými uživateli;

-z hlediska doporučení a norem pro zajištění a zaručení (garantování) spolehlivé funkce systémů.

Požadavky:

Osnova přednášek:

1.Úvod do problematiky spolehlivosti systémů, základy teorie spolehlivosti, životnosti a bezpečnosti.

2.Systémové funkce, parametry systému a nezávisle proměnné.

3.Základy teorie citlivosti systémových funkcí na změny parametrů systému.

4.Oblasti přijatelnosti.

5.Metody analýzy oblastí přijatelnosti.

6.Výrobní výtěžnost a metody její optimalizace.

7.Problematika výrobní ceny.

8.Teorie čár (trajektorií) života soustav.

9.Teorém o nezbytné funkční smrti všech uzavřených soustav.

10.Principy a metody predikční diagnostiky.

11.Problematika korekcí, předkorekcí a oprav.

12.Metody pro zvyšování spolehlivosti soustav.

13.Problematika spolehlivosti interakce člověk - umělý, zejména technický (dopravní) systém.

14.Pokles pozornosti lidského činitele, mikrospánky, jejich detekce, predikce a prevence.

Osnova cvičení:

Cíle studia:

Studijní materiály:

Novák M., Šebesta V., Votruba Z.: Bezpečnost a spolehlivost systémů, Nakladatelství ČVUT, Praha, 2000

Poznámka:

Další informace:

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů: