Logo ČVUT
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
STUDIJNÍ PLÁNY
2019/2020

Systémové inženýrství

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se
Kód Zakončení Kredity Rozsah
A14SI Z,ZK 4 2+1
Přednášející:
Cvičící:
Předmět zajišťuje:
ústav aplikované informatiky v dopravě
Anotace:

Cílem studia je poznatkově přiblížit podstatu celostního myšlení, tj. celku jako souhrnu částí s určitou (cílovou) dynamikou. Metodicky seznámit se standardními metodami analýzy a syntézy (projektování) objektů se systémovou identifikací.

Požadavky:
Osnova přednášek:

1.Úvodní pojmy. Definice systému, její vývoj až po tzv. rozvinutou definici systému, zahrnující dynamiku, druhovost a identitu celku, příklady různých druhů a typů systému v praxi.

2.Identifikace systému. Kroky identifikace počínaje volbou rozlišovací úrovně až po identifikaci cílovosti a druhu systému, metriky a jazyky identifikace systému, heterogenita systému a její homogenizace.

3.Úrovně homogenizace systému. Podmínky prostoru existence systému, definice multisystému, hybridního systému a virtuálního systému.

4.Systémové úlohy. Úlohy systému, na systému a o systému, integrita systémových úloh.

5.Úlohy systémové analýzy. Úlohy o spojitosti částí (úlohy o společném rozhraní, úlohy o míře regularity společného rozhraní).

6.Úlohy systémové analýzy. Úlohy o procesech na systému (úlohy o stopách zřetězených částí, úlohy o autarkním a otevřeném chování).

7.Úlohy systémové analýzy. Úlohy o druhových vlastnostech systémů (úlohy o genetickém kódu, o genetických algoritmech, o zachování druhu, o havárii a katastrofě).

8.Úlohy systémové analýzy. Úlohy o existenci systému v prostředí (úlohy o identitě systému).

9.Projektování systémů. Definice architektury systému, konstrukce modelu (projektu) typu rozvojový, pragmatický, reálný.

10.Hodnocení typů, metody konstrukce: dekompozice („shora dolů“), kompozice („zdola nahoru“).

11.Modulární projektování, projektování modifikací „vzoru“ (standardu, typu), hodnocení metod.

12.„Tvrdé“ a „měkké“ systémy. Rozdíly v obou typech. Zdroje „měkkosti“: účast sociálních prvků a jejich kreativity, neúplnost poznání (např. ve formě existence „skrytých vad“). Metodiky identifikující „měkkost“: axiomatické metody mlhavých relací, míry podobnosti, míry příslušnosti k druhu, vnější omezující podmínky infrastruktury, uplatnění v analýze a projektování systémů mírou spolehlivosti a citlivosti.

13.Příklady systémů. Výrobní systémy, systémy řízení, dopravní systémy, systémy sociální.

14.Aplikace metod identifikace systému na příkladech.

Osnova cvičení:
Cíle studia:
Studijní materiály:

Vlček J.: Systémové inženýrství, Praha, ČVUT, 1999

Poznámka:
Další informace:
Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje
Předmět je součástí následujících studijních plánů:
Platnost dat k 18. 10. 2019
Aktualizace výše uvedených informací naleznete na adrese http://bilakniha.cvut.cz/cs/predmet24388905.html