Logo ČVUT
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
STUDIJNÍ PLÁNY
2020/2021

Respirační terapie

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se
Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky
17PMBRT Z 2 1P+1C česky
Přednášející:
Cvičící:
Předmět zajišťuje:
katedra biomedicínské techniky
Anotace:

Cílem předmětu je poskytnout studentům ucelené znalosti z oblasti technického zajištění respirační terapie, současných protektivních ventilačních režimů a technik a nekonvenčních technik umělé plicní ventilace. Pozornost je věnována i monitorování umělé plicní ventilace a využití modelů respirační soustavy ve ventilátorech a monitorech ventilace.

Požadavky:

Zápočet bude udělen po splnění následujících kritérií:

(1) Účast na cvičeních a realizace připravených laboratorních úloh.

(2) Úspěšné absolvování závěrečného zápočtového ověření znalostí. Udělení zápočtu bude mít písemnou a ústní část. Písemná část bude provedena formou testu, který bude mít dvě části: otázky a část odborného textu, se kterým bude student pracovat. Počet otázek je 5 až 15. Některé otázky mohou mít větší váhu při hodnocení než ostatní, a to například ty, které jsou komplexnější a složitější. Hodnocení bude odpovídat procentuální úspěšnosti přesně podle platné klasifikační stupnice. V případě, že výsledky písemné části jsou dostačující pro klasifikaci, může být od ústní části klasifikovaného zápočtu ustoupeno.

Osnova přednášek:

1. Technické zajištění umělé plicní ventilace - principy, adversní účinky, historie, současnost a perspektivy. Fyzikální základy činnosti ventilátorů a dalších přístrojů. Mechanické vlastnosti ventilátorů a respirační soustavy.

2. Koncepce moderních ventilátorů - struktura, princip činnosti, hlavní bloky, možnosti poruch a nesprávné či nepřesné funkce. Klasifikace ventilace a ventilátorů a vztah k jejich technickému řešení. Principy mechanické ventilace - invazivní, neinvazivní.

3. Charakteristiky nejběžnějších ventilátorů pro konvenční umělou plicní ventilaci I - společné charakteristiky. Asistované režimy. Charakteristiky nejběžnějších ventilátorů pro konvenční umělou plicní ventilaci II - specifické vlastnosti konkrétních přístrojů.

4. Ventilační technika v domácí péči: oxygenoterapie, oxygenátory, ventilátory. Technické zajištění nekonvenčních ventilačních metod: HFV, HFOV, HFJV, TGI

5. Monitorovací prvky, senzory a monitory umělé plicní ventilace. Potenciální selhání a nepřesnosti měření ventilačních parametrů.

6. Pokročilé monitorování ventilace, výpočty parametrů (esophageální tlak, dechová práce, intrapulmonální poměry apod.).

7. Modelování respirační soustavy a modely plic, základní principy. Možné zdroje chyb. Identifikace a validace modelů respirační soustavy, jejich využití ve ventilátorech a v monitorech umělé plicní ventilace.

Osnova cvičení:

1. Fyzikální příklady - parciální tlaky, vypařování, rozpouštění plynů.

2. Ukázka typů umělých plicních ventilátorů, základní obsluha ventilátoru.

3. Měření na konvenčním ventilátoru. Monitoring ventilačních parametrů.

4. Modely respiračního systému, jejich provedení, omezení a chyby.

5. Přístroje pro monitoring umělé plicní ventilace.

6. Ukázka vysokofrekvenční ventilace. Monitoring a vedení HFOV.

7. Zápočtový test.

Cíle studia:

Cílem studia je porozumět základním fyzikálním a technickým principům, které souvisí s umělou plicní ventilací.

Studijní materiály:

[1] Dostál P. a kol.: Základy umělé plicní ventilace. Maxdorf, Praha, 205.

[2] Pachl J., Roubík K.: Základy anesteziologie a resuscitační péče dospělých i dětí. Karolinum, Praha, 2003.

[3] Andrew B. Lumb: Nunn's Applied Respiratory Physiology. Elsevier, 2010.

Poznámka:
Další informace:
Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje
Předmět je součástí následujících studijních plánů:
Platnost dat k 28. 9. 2020
Aktualizace výše uvedených informací naleznete na adrese http://bilakniha.cvut.cz/cs/predmet2207606.html